Následující text je překlad slov rodičů jednoho malého jezdce. Překládala jej pro nás jedna z našich dospělých jezdkyň, a sama obsah hodnotila slovy: ,,koně bylo to nejlepší, co se mi mohlo v dětství stát!“

Jeden z mých přátel mi položil otázku: „Proč dáváš tolik peněz za to, aby tvoje děti jezdily na koni?“ No, musím se přiznat… Neplatím za to, aby mé děti jezdily na koni. Koně mě osobně moc nezajímají.

Za co tedy platím, když ne za to že děti jezdí?

• Platím za ty momenty, kdy moje děti jsou natolik unavené, že chtějí skončit s ježděním, ale nevzdají to.
• Platím za ty dny, kdy moje děti přijdou domů a jsou moc unavené na to, aby šly do stáje, ale stejně nakonec jdou.
• Platím za to, že se moje děti učí disciplíně.
• Platím za to, že se mé děti učí starat samy o sebe a své tělo.
• Platím za to, že se naučí pracovat společně s ostatními a jsou dobrými týmovými hráči.
• Platím za to, že se moje děti naučí vyrovnat se se zklamáním, když zrovna neuspějí tak jak doufaly, ale nadále na sobě stále pilně pracují.
• Platím za to, že se moje děti naučí stanovit si vlastní cíle a dosáhnout jich.
• Platím za to, že se moje děti naučí chápat to, že stát se šampionem trvá hodiny, hodiny a hodiny práce a tréninku, a že úspěch nepřijde z ničeho nic za jednu noc.
• Platím za příležitosti, které moje děti dostanou, za přátelství, která potrvají celý život.
• Platím proto, aby mé děti mohly být na jízdárně, radši než před obrazovkou…

Takhle bych mohl pokračovat dál a dál… Zjednodušeně, neplatím za ježdění na koni, ale za možnosti, které ježdění na koni mým dětem přináší; za vlastnosti, které získají a které jim budou dobře sloužit po celý život; za to, že v budoucnu budou respektovat a obohacovat život druhých.

Z toho, co jsem měl zatím možnost vidět si myslím, že je to skvělá investice! Koně jsou jednoduše požehnáním.